Jakou certifikační agenturu si vybrat a proč?

Po absolvování jakéhokoli potápěčského kurzu, ať už se jedná o základní úroveň nebo některý pokročilý kurz, dostanete certifikaci. Je to různě vypadající osvědčení, které Vás opravňuje dělat ponory přiměřené Vaší aktuální výcvikové úrovni. Tento systém byl zaveden, aby předešel zbytečným nehodám. Potápění se od ostatních sportů liší tím, že se při něm pohybujete v člověku velmi nepřirozeném prostředí – vodě a navíc v tomto prostředí dýcháte. Dýcháte ovšem vzduch několikanásobně hustší než na hladině a vlivem změn tlaku při změně hloubky (stoupáte nebo klesáte) navíc mění každá plynová „bublina“ svůj objem. Také se mění vliv dýchaného vzduchu na naše tělo – zatímco na hladině je poměr kyslíku a dusíku ideálně namíchaný pro život, pod vodou oba plyny mění svoje vlastnosti a na potápějícího se člověka mohou mít vyloženě životu škodlivý vliv. Zní to velmi nebezpečně, přitom stačí něco málo o těchto věcech vědět a veškerým nehodám se dá snadno předejít a potápění se stává bezpečnou oblíbenou činností a správným relaxem pro naši duši. A proto právě máte absolvovat kurz. V mnoha státech je zakázáno potápění bez kurzu a někde dokonce i skurzem musíte mít průvodce, který se stará o hladký průběh ponoru. Vraťme se k certifikacím. Existuje mnoho různých „výcvikových systémů“ – v podstatě se jedná o organizace, které mají akreditaci, splňují určité normy a mohou tedy cvičit a vydávat certifikace začátečníkům. Existuje jich celá řada, celosvětově se odhaduje přes 200 těchto organizací. Důležité jsou ty nejrozšířenější – je jich asi 25 – které jsou dostatečně rozšířené a uznávají se navzájem, takže člověk nemá problémy nikde na světě (a při potápění se hóóódně cestuje). Mezi sebou podepsali dohodu (RSTC) o vzájemné shodě základních kvalifikačních stupňů a je tedy možné navzájem je kombinovat. Můžete si udělat základní kurz v SSI, pokračovat v advancu u SDI, nitrox si udělat v IANTD atd. Ty základní normy jsou velmi „stručné“. Obecně např. na OWD kurz je třeba napsat teoretický test a absolvovat čtyři lekce (není řečeno jak dlouhé) v bazéně a čtyři ponory v přirozených podmínkách (minimálně 5m a 15min). Kdo jste již kurz absolvovali, tušíte, že je to velmi málo a člověk si možná různé situace vyzkouší, rozhodně však během tak krátké doby nelze nacvičit klidu a správným reakcím. Ono totiž, aby potápění bylo pro Vás bezpečným sportem, nestačí jedno cvičení (třeba plavání bez masky) jednou vyzkoušet. Je potřeba opakovaně a v různých podmínkách tyto situace zkoušet řešit a to tak dlouho, až pro Vás přestanou být krizové a začnete je brát jako běžnou součást ponoru, která Vás nevyvede z míry. (V rubrice Tipy a triky jak se stát lepším potápěčem najdete pár nápadů, co cvičit a jak) Ne všechny, ale hodně, divecenter proto tyto minimální standarty převyšuje. Ani tak nelze v kurzu vše zvládnout, někteří na sobě pracujeme již mnoho let a dokonalí určitě nejsme :-) Není tudíž tolik důležité, kterou asociaci si vyberete, ale jaké divcentrum a jakého instruktora zvolíte. Ono totiž v tomhle sportu se spěchat určitě nevyplácí!

A na co dát pozor?

Už jsem kdesi jednou viděla krásný a dlouhý seznam, jaký by měl být instruktor, od kterého se chci učit. ( Pro špekulanty to myslím byla kniha Doing It Right od Jarroda Jablonského z GUE) Plně jsem souhlasila…

Vkládám pár tipů:

• o tom jaký je potápěč vypovídá mnoho jeho povaha. Ta obyčejná člověčí. Nejlepšími učiteli jsou trpělivý, ochotní a komunikativní, ale důslední lidé.
• Pod vodou může pomáhat jen ten, kdo si je sakra jistý v kramflecích. Ostatní, i při dobré snaze, většinou spíše ublíží. A dobrý může být jen ten, kdo se neustále potápí – nejde ani tak o to kolik let - i když instruktor musí mít samozřejmě dostatek zkušeností = mnoho ponorů v různých podmínkách (stovky až tisíce). Jde také o to, jak často se instruktor potápí. Volte instruktora, kterého potápění stále baví a je pro něj nejen prací, ale i koníčkem. Ponory, které instruktor udělá v rámci kurzů, které vede, do toho nepočítejte!
• Aktuální informace získáváte od těch zkušenějších většinou právě prostřednictvím kurzů a školení. A to nejen vy, ale i Váš instruktor (pokud není nejlepší na světě – to ale nebude učit začátečníky) Vybírejte instruktory, kteří stále investují do svého vzdělání a získávání nových zkušeností ve svém volném čase.
• Ti nejlepší jsou sice výbornými potápěči, neznamená to, ale, že jsou také nejlepšími učiteli – umění předávat svoje znalosti dál je úplně něco jiného než se jen výborně potápět.
• Zeptejte se svých známých na jejich zkušenosti, nechejte si poradit a nelitujte cestovat k dobrému instruktorovi. Neberte však příliš vážně několik let staré informace – za půl roku se může mnoho změnit.
• A hlavně – nelitujte peněz a času. Jakýkoli čas, který Vám instruktor věnuje se snažte využít ke získání dalších informací a upevnění si dovedností. Nic není cennější než dobrá rada! A jestli chcete slevu uvědomte si prvně, nakolik si ceníte svého zdraví a jak vážně to s potápěním myslíte.