Výprava na Maják, aneb potápění s Lighthouse diving centrem

12.4.2009 - 20.4.2009

Po několika výpravách s nádechovými potápěči, které mě zavedli na potápěčskou bázi Lighthouse jsem si Dahab zase připsala k oblíbeným lokalitám. A tak, když se letos rozhodovalo kam jet, volba mezi naší tradiční (leč od podzimního výletu instruktorů bohužel již spíše nepřátelskou) základnou a Majákem....
 

...byla celkem jasná a my se 12.4.2009 vydali v počtu 16 účastníků zájezdu směrem na Pražské letiště. Přes drobné nesnáze a snahu některých ukončit celou expedici ještě před nasednutím do letadla jsme všichni úspěšně odletěli a dovolenka mohla začít.


Jak už tomu v Egyptě bývá, nebylo tomu ani tentokráte jinak a některé z
nás po celonočním cestování vysadili o pár set metrů jinde než měli.
Ale, jak se hned při této první příležitosti prokázalo, skupina byla
výrazně akční a nenechali se tímto zaskočit, pohotově donutili místní
domorodce, aby svoji chybku napravili a tak jsme mohli všichni na
chvilku ulehnout. Už dopoledne toho dne nám totiž započal maraton
ponorů a jiných radovánek, který skončil doslova zase až v Česku!

    

Po prvním vyvažovacím ponoru na reefu Lighthouse přímo před divcentrem
jsem se rozdělili na několik skupinek a věřím, že každému bylo vyhověnu
snad ve všem co si vůbec mohl přát.
Nejaktivnější jednotlivec
absolvoval 15 ponorů a součtem jsme navštívili tento úctyhodný seznam
lokalit: Islands, Caves, Moray Garden, Golden Blocks z jihu, Eal
Garden, Kaňon, Coral Gardens, Bells, Blue Hole, Abu Hilal a Malý Kaňon
ze severu přímo z Dahabu a výjezdní skupinky potom Thistelgorm, Shark
Reef a Yolandu na Ras Mohamadu a Gabr El Bint a Small Blue Hole z
lodi…. Prostě nabitý týden.


Jelikož jsme navíc během týdne ochutnali (uvědomte si, prosím, že v
Egyptě) tatarák, výborný grilovaný hovězí steak a také kusy barakudy a
jiné dobroty museli jsme uznat, že se o nás na Lighthousu starali jako
o vlastní. Pohodový dojem z celé akce (pro nás zkušenější byl servis
zde, i přes samé dobré reference, příjemným překvapením, že to tak
dobře jde i v teplých zemích!) umocnilo, když jsme večer pokuřujíce a
odpočívajíce, hleděli na pana majitele divecentra a jeho hlavní
managery, jak stále a bez oddychu vylepšují zázemí (momentálně se
buduje nová pelešárna/učebna na horní terase a tahá elektrika) a tak
víme, že se příště budeme mít možná ještě lépe…


Co se nám líbilo:


POTÁPĚNÍ:

    

-    když se domluvil čas (je to neskutečné), ale byl (povětšinou) dodržen nebo se ještě čekalo na nás


-    malé skupinky (2-6 potápek), každé skupince jsme denně vymýšleli jiný program
-    příjemně uvážlivý přístup k potápění s vyšší kvalifikací a zkušenostmi, žádné nesmyslné buzerace
-  
místní velmi ochotně pomáhají s výstrojí, kobercema atp., až nám bylo
hanba, že jediné, co lze dělat, je se nastrojit a jít potápět

ZÁZEMÍ:
-    každý má na divcentru svoji dostatečně velkou, uzamykatelnou skříňku

 
    

-  
personál divecentra je vždy S ÚSMĚVEM  k dispozici, rád si poslechne i
posledního zákazníčka, co potřebuje a VŽDY se snaží vyhovět


-    v divecentru je celkem 9 toalet, na každé z nich je papír, kam se každou hodinu podepíše čmoudík, který zaručuje čistotu


OSTATNÍ
-    vynikající jídlo (možná až zbytečně dobré J zase jsme nezhubli)
-  
obsluha restaurace by mohla jít příkladem leckterému českému pinklovi
(i když moje první snídaně trvala móóóc dlouho, dali mě trojitou dávku
nutely do palačinek, takže to bylo s radostí zapomenuto :)
-    kvalitní šíša k dipozici v dostatečném množství každému


Poslední den jsme po raním ponoru prozkoumali mangrovníkové porosty v
blízkém Nabaqu a večer byli pozvaní na ceremonii na přivítání nových
potápek do stavu podvodnického. Ačkoli to nebylo jednoduché, splnit
všechny Poseidonovi úkoly, všechny naše nové potápky se se ctí zařadili
mezi nás a my to mohli dlouho do noci (tedy vlastně do odjezdu na
letiště) mohli oslavovat s nimi. Děkujeme nováčkům za statečnost a
Imimu, Lacimu, Dole a Davidovi za krásný týden.